Jak předejít problémům při koupání

Letní počasí nás láká ven do přírody. Lidé se chodí koupat, opalovat a odpočívat. Koupaliště, bazény, nádrže a pláže u rybníků, jezer a řek se každý slunný den plní návštěvníky, kteří si užívají sluníčka a příjemného vodního osvěžení. Letní horko a sluneční paprsky však našemu zdraví ne vždy svědčí. Nejcitlivější skupinou jsou hlavně kojenci, malé děti, staří lidé, obézní jedinci a osoby s onemocněním srdce a oběhové soustavy. Zdravotní problémy způsobují především vysoká teplota a UV záření.

Teplo může způsobovat tyto onemocnění :

• Mdloba z horka
Mdloba souvisí s dlouhodobým působením vysokých teplot (dochází k přehřátí těla) a zpravidla s delším stáním. Dochází k nedostatečnému prokrvení mozku z horka a k velkým ztrátám tekutin při pocení. Příznaky jsou bledost obličeje, zívání, studený pot na čele, zrychlený dech, nevolnost, malátnost, závrať.
Abychom  předcházeli mdlobě je důležité, aby jsme dostatečně pili, občas jsme se ochlazovali a nestáli dlouho na jednom místě.

Co dělat při mdlobě?
1. Postiženého odneseme na chladné, stinné místo, položíme ho naznak s mírně sníženou hlavou, zvedneme mu mírně dolní končetiny.
2. Uvolníme mu krk a hrudník.
3. Dáváme mu studené obklady nebo led, můžeme ho jemně postříkat studenou vodou (hlavně ochlazujeme hlavu!). K rychlejšímu probrání z mdloby pomáhá mírné pleskání po tvářích nebo přičichnutí k látce s ostrou vůni.
4. Pomalu nahrazujeme tekutiny. Nejvhodnější je iontový nápoj nebo osolená voda (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), velmi dobrý je studený velmi mírně oslazený čaj s citronem.
5. Při bezvědomí urychleně zabezpečíme lékařskou pomoc.

• Tepelné vyčerpání
Tepelné vyčerpání je spojeno se ztrátou tekutin. Má podobné příznaky jako mdloba, ale protože se jedná o delší stav, může se ještě projevovat poruchami jednání, zmateností, podrážděností i deliriem. První pomoc i předcházení tohoto stavu je stejné jako u mdloby.

• Křeče z horka
Křeče z horka jsou spojené s těžkou tělesnou námahou při vysokých teplotách a s velkými ztrátami tekutin a iontů. Dochází k bolestivým svalovým záškubům nebo křečím. První pomoc i předcházení tohoto stavu je stejné jako u mdloby. Při dostatečném přísunu tekutin i iontů se stav velmi rychle spraví.

• Úpal
Úpal, jinak přehřátí, vzniká v dusném, v tepelném prostředí. Naše tělo přestane odvádět nadbytečné teplo. Úpal se projevuje nejdříve bolestmi a návaly krve do hlavy, hučení v uších, nevolností a pocitem tíže, závratí a žízní. Postižený je citlivý na světlo, dělá se mu tma před očima, začne ho bolet břicho, objeví se průjmy. Kůže je horká a zarudlá, zornice očí rozšířené. Teplota těla vystoupí až na 40°C. Při přehřátí jde vše rychleji a postižený může upadnout rovnou do bezvědomí.

• Úžeh (sluneční úpal)
Úžeh vzniká silným účinkem slunečních paprsků na lidské tělo. Obvykle je spojován i s úpalem. Příznaky jsou podobné jako u úpalu. Avšak nesnaží–li se člověk vyhledat pomoc a nechá i dále působit slunce, příznaky úžehu se zpravidla stupňují. Na rozdíl od úpalu se obtíže mohou ukázat až s několikahodinovým zpožděním (např. v noci po slunění).
Abychom  předcházeli úžehu je důležité, aby jsme dostatečně pili, občas jsme se ochlazovali (koupání, sprchování, zvlhčování kůže, zvlhčování vlasů zvláště u dětí) a nosili pokrývku hlavy.

Co dělat při úpalu nebo úžehu?
1. Postiženého okamžitě uložíme na chladné, stinné místo s podloženými nebo zvednutými končetinami. Při úžehu raději zvednout hlavu.
2. Uvolníme mu šaty na krku a na hrudníku.
3. Přikládáme mu studené obklady na hlavu, na krk a na hrudník. Dáváme mu studené obklady nebo led, můžeme ho jemně postříkat studenou vodou (hlavně ochlazujeme hlavu!).
4. Pomalu nahrazujeme tekutiny. Nejvhodnější je iontový nápoj nebo osolená voda (1 čajová lžička soli na litr tekutiny), velmi dobrý je studený velmi mírně oslazený čaj s citronem.
5. Při bezvědomí stabilizujeme jeho polohu. Při selhávání životních funkcí je důležitá jejich opora (umělé dýchání, nepřímá masáž srdeční).
6. Urychleně zabezpečíme lékařskou pomoc.

UV záření :

Důsledkem porušení ozónové vrstvy dochází ke zvýšení propustnosti UV záření a to má za následek vznik zdravotního rizika pro citlivé jedince (hlavně malé děti). Ve větších dávkách může UV záření poškodit zrak a kůži.

Ochrana před UV zářením.
1. V prvé řadě by měl člověk znát fototyp své kůže, aby se mohl účelně chránit.
2. Člověk by měl vědět, co nejvíce o možnostech ochrany. Měl by si pečlivě vybrat krém na  opalování (podle typu své kůže). Zvýšenou ochranu před UV zářením potřebují hlavně malé děti, protože jsou nejcitlivější skupinou. Kojence před sluncem chráníme a  děti do tří let by měli být na slunci jen minimálně. Děti od tří let by měly být mazány opalovacím krémem s faktorem 15 – 30, obnova krému by měla být častá. Nezapomeňte dětem dát pokrývku hlavy a sluneční brýle.
    Opalovací krémy si nanášejte půl hodiny před sluněním a obnovujete pravidelně po 1 – 2 hodinách nebo po koupání, pocení atd. Po ukončení opalování bychom se měli namazat přípravky po slunění.
3. Sebou na pláž by si člověk neměl zapomenout vzít krém na opalování s vhodným faktorem, brýle s filtrem (nejlépe takové, které poskytují 99 – 100% UVA a UVB ochranu), přikrývku na hlavu (nejlépe s širokou krempou – chráníte si tak oči, uši, obličej a krk) a vhodný typ ošacení (např. volné pletené oblečení, ...).
4. Pokud berete léky, nezapomeňte se informovat u svého lékaře, jestli některé z těchto léku nemohou zvyšovat citlivost na sluneční záření.
5. Pokud možno vyhýbejte se slunci v poledních hodinách, kdy intenzita UV záření je dvakrát vyšší než v 10 nebo 16 hodin.

Hrozící nebezpečí ve vodě :

Nejvážnějším nebezpečím při koupání není onemocnění způsobené sníženou jakostí vody, ale úrazy (nejvážnější jsou poranění páteře) a utonutí.

Utonutí
Co to je vlastně utonutí?
Při utonutí dojde k nadechnutí většího množství vody do plic a uzavření dýchacích cest. Při utopení nastává smrt nedostatkem kyslíku v těle někdy už po 2 – 3 minutách.
Jedním z hlavních příčin utopení je konzumace alkoholu, nedodržování zásad bezpečnosti a podcenění nebezpečí. Zvýšené procento alkoholu v krvi nám obvykle snižuje bystrost a může se stát, že sami rozumně neodhadneme, co zvládneme a co ne. Rizikové je i to, že opilý člověk velmi rychle ve vodě prochladne a můžou mu velice brzy dojít síly. Dále je důležité nepodceňovat dodržování zásad bezpečnosti – na člunu mít na sobě záchrannou vestu, nepřetěžovat člun apod. A poslední příčinou utonutí je již zmíněné podcenění nebezpečí. U plavců je to např. špatné odhadnutí fyzických sil, dokazování druhým o vašich velmi dobrých plaveckých schopnostech atd. Toto podcenění nebezpečí se však týká i  používání plavidel a dodržování již zmíněných zásad bezpečnosti.

Několik rad:
1. Nechoďte se koupat sám. Nikdy nevíte, co se může stát.
2. Do vody nechoďte těsně po jídle – to znamená s plným žaludkem. Po konzumaci většího množství jídla počkejte minimálně jednu hodinu. Nepijte alkohol.
3. Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po které jezdí lodě a čluny.
4. Nechoďte plavat, když jste unavení nebo rozpálení.
5. Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a nemůžete vidět, co je pod hladinou. Mohli by jste se zranit, mít trvalé následky nebo zabít o pahýl stromu či výčnělek skály.
6. Jdete-li plavat dál od břehu, zajistěte si doprovod lodičky nebo si s sebou vezměte alespoň barevnou ruční bójku. Nechoďte plavat sami, popřípadě aspoň informujte své známe.
7. Když cítíte únavu nebo když vás chytne křeč do nohy, tak si odpočiňte.
8. Nezapomeňte, že děti bez řádně oblečených a upevněných záchranných vest nepatří do lodiček.

Jak zachraňovat?
Špatná pomoc, žádná pomoc. Zachraňovat tonoucího bez uvážení není vždy správné řešení, mohlo by se totiž stát, že se utopí i sám zachránce. To však neznamená, že bychom měli při pohledu na topícího se člověka jenom stát a volat o pomoc. Je dobré vědět, jak můžeme bez ohrožení vlastního života tonoucímu pomoc.

Několik rad při zachraňování:
1. Člověk by se měl porozhlédnout, zda se nedá tonoucímu něco podat nebo hodit ze břehu, aby se zachytil. Osobní zásah je vždy ta poslední možnost, protože je pro zachraňujícího a  pro Vás samotné velmi nebezpečný.
2. Dříve než budete pro tonoucího skákat do vody, nezapomeňte ještě někomu dát vědět.
3. Když budete pro někoho skákat do hluboké vody, sundejte si nejdříve oblečení a boty. Je také velmi nebezpečné skákat pro někoho z velké výšky či místa, kde to neznáte nebo nevíte, co je pod vodou. Můžete se při dopadu zranit o hladinu nebo o něco pod hladinou, co jste neviděli.
4. Plavte s hlavou nad vodou – pokud vám zmizí tonoucí pod hladinou, ať víte, kde to bylo.
5. Zachyťte ho rychle a razantně a táhněte ho za bradu k nejbližšímu břehu.
6. Utopenému po vytáhnutí z vody se snažte co nejrychleji odstranit bláto, písek, bahno z úst a nosu.
7. Po vyčištění úst (v případě potřeby mu vytáhněte zapadlý jazyk) okamžitě přikročte k umělému dýchání a zajistěte činnost srdce. Když se vám povede člověka přivést k vědomí, vykašle vodu sám.
8. Okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.

Úrazy
Jaké úrazy se mohou při koupání stát?
Mezi nejčastější úrazy z koupání patří poškození páteře s různým stupněm ochrnutí dolních částí těla a obou končetin. Dále si člověk svou neopatrností může způsobit otřes mozku nebo při velkém nárazu i ztrátu paměti. Tyto druhy zranění jsou způsobeny nebezpečným skákáním do vody – a to jak z velkých výšek, tak i skákáním do vody, kde nevíme, jak vypadá dno daného místa. Dříve nežli se člověk rozhodne skočit do vody, měl by zhodnotit riziko, které mu může hrozit.
Kromě již zmíněných zranění jsou to také nechtěné pády, uklouznutí či zakopnutí, které mohou vést ke zlomeninám, vyvrtnutým kotníkům, naraženinám, apod. Dále se můžeme pořezat o sklo, konzervu nebo jakýkoli ostrý předmět, který tam nějaký nedbalý jedinec zahodil. Nejlepší prevence před pořezáním nebo poškrábáním se o konzervu je nosit do vody (tam kde není vidět dno) pevnou obuv, která zabrání bolestivým řezným ranám. A také dodržovat pořádek – to znamená všechny odpadky vyhazovat do košů.
Při koupáni nás samozřejmě může poštípat okolní hmyz. Co dělat v takovém případě?  Po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm nejdříve odstraňte žihadlo. Prsty vymáčkněte jed z rány. Místo vpichu potřete jódovou tinkturou nebo zředěným čpavkem či navlhčeným mýdlem. Na otoky přikládejte obklady z octanu hlinitého.

Infekční onemocnění
Ve vodě v nádrži nebo řece, kam se chodíme v létě koupat, žije celá řada organismů.
Můžeme poznat, zda voda obsahuje choroboplodné zárodky?
Člověk nemá sám možnost na místě poznat, zda voda obsahuje pro člověka patogenní organismy. Úplně bezmocný přeci jen není. Jsou místa, na kterých je výskyt těchto organismů mnohem pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vod a vod z dešťových kanalizací nebo rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Nejspolehlivější je však dbát doporučení hygieniků, kteří jakost vody sledují laboratorně.
Jaká onemocnění jsou přenosná rekreační vodou?
Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže. Dalšími projevy spojené s koupací vodou mohou být různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí. Onemocnění z vody způsobují viry, bakterie či prvoci. Tyto patogenní organismy vstupují do těla většinou při náhodném polknutí i malého množství vody.

Několik rad:
1. Nekoupejte se nikdy na místech evidentně znečištěných odpadními vodami (pod výpustí i vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací).
2. Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte.
3. Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocnění, buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se.

Sinice a koupání v přírodě :

Co je dobré vědět?
V rybníku nebo přehradě žije přirozeně kromě ryb ještě celá řada drobných organismů. Mezi tyto organismy patří také sinice a řasy. Některé jsou vidět pouhým okem, jiné pouze pod mikroskopem.
Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček. Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytují koncem léta. V posledních letech dochází k masovému rozvoji vodního květu již v průběhu června.

Jaké může mít koupání ve vodě se sinicemi následky?
Sinice obsahují látky, které způsobují alergie. U koupajícího se člověka, podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma.
Sinice také mohou produkovat různé toxiny (jedovaté látky). Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy. Není sice známo, že by na otravu sinicemi při vodní rekreaci někdo zemřel, ale vyskytly se případy úhynu zvířat, která pila vodu obsahující sinice.
Lidé při koupání často nechtěně vypijí trochu vody a s ní i přítomné sinice (a také toxiny, které jsou v nich obsaženy). Riziko se zvyšuje u dětí, které vody vypijí zpravidla více a jejich tělesná hmotnost je menší.
Pokud sinice netvoří vodní květ, není pravděpodobné, že po jednom vykoupání vznikne vážné onemocnění. U alergiků se však mohou vyskytnout přecitlivělé reakce, především různé kožní problémy, záněty a alergické reakce očí a spojivek. Riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním po více dnů a samozřejmě i množstvím sinic ve vodě. Pokud se však ve vodě objeví vodní květ a dojde k jeho náhodnému polknutí, může následovat i vážné poškození zdraví.

Jak poznám, jestli voda, ve které se chci vykoupat, obsahuje sinice nebo řasy?
Zda jsou ve vodě sinice nebo řasy, lze poměrně dobře rozeznat následujícím způsobem: láhev se zúženým hrdlem naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru "sekaného jehličí nebo zelené krupice" (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.
Ještě jednodušším testem je vstupovat do vody opatrně a pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky. Když ano, jedná se pravděpodobně o sinice.

Několik rad:
1. Největší nahromadění sinic vzniká právě při vodním květu. Koupání ve vodě obsahující vodní květ nelze rozhodně doporučit.
2. Pokud se chcete koupat ve volné přírodě, kdekoliv mimo místa pravidelně sledovaná, zkuste před vstupem do vody některou z výše popsaných metod na rozlišení řas a sinic. Když voda obsahuje sinice, řiďte se zásadou č. 1.
3. Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, nebo kde je dokonce vytvořen vodní květ, doporučujeme se po vykoupání osprchovat čistou vodou a odstranit tak z pokožky řasy a sinice, které na ní po pobytu ve vodě ulpěly. V tomto případě by kontakt těla s vodou při plavání neměl být delší než cca 10 minut, což je orientační doba; liší se u každého člověka například s věkem a nepřímo ji lze stanovit jako "rozmočenou kůži prstů", která více přijímá látky ze svého okolí.
4. Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti. Proto je dobré před tímto rizikem děti varovat a hlídat, jak vypadá břeh nádrže, na kterém si hrají.
5. Po zmizení vodního květu se doporučuje zhruba týden s koupáním počkat.

Koupání a bezpečnost :

Kromě toho, že bychom si měli dávat pozor, abychom se nespálili a neutopili, tak by jsme si měli dávat pozor i na zloděje. Velikým lákadlem jsou totiž pro ně odložené věci, které evidentně nikdo nehlídá.

Na co by jsme si měli dávat pozor ?
Rozhodně se vyplatí dodržovat jednoduchá pravidla, které mohou minimalizovat případné ztráty.
1. K vodě s sebou rozhodně neberte velké finanční obnosy, platební karty a cennosti. Pokud to jen trochu půjde, nechejte doma i mobilní telefon.
2. Jestliže budete na pláži sami a chcete se jít vykoupat, požádejte důvěryhodnou osobu, aby vám věci pohlídala. Ani to samozřejmě nemusí být bez rizika, pokud jde o cizí osobu. Ve skupince je lepší ohlídat si věci navzájem.
3. Ještě více riskuje ten, kdo si najde nějaké opuštěné romantické místo, nechá věci na břehu a jde se vykoupat. Zloděj se v takovém případě nemusí obávat, že ho někdo při krádeži uvidí. V tomto případě je nejlepší využít nejrůznější voděodolná pouzdra a peníze či klíče od bytu tak mít při sobě i ve vodě.  
4. V případě, že k vodě jedete autem, nabízí se možnost nechat důležité nebo cenné věci ve voze, ale pozor !

Zaparkovaná vozidla jsou pro zloděje také velkým lákadlem. Obzvlášť, pokud necháte věci uvnitř auta na viditelných místech, jako na sedačkách, přístrojové desce nebo ve středovém panelu.
Proto je skutečně nejlepší prevencí před krádeží nechat veškeré důležité nebo cenné věci doma.

Mnoho krásných, slunečných dnů strávených u vody a žádné nepříjemnosti či problémy všem přeje :

Bc. Ladislav Plochý
manažer projektu Bezpečné město
Odbor bezpečnosti a prevence kriminality
Magistrát města Plzně

Zdroj : materiály – prevence Ministerstva zdravotnictví a PIS MŘ PČR Plzeň