Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni

Předkládaná zpráva je výstupem z šetření „Analýza strachu z kriminality ve městě Plzni“, které pro Magistrát města Plzně realizovalo Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu při Katedře antropologických a historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (CAAT). Zpráva shrnuje vybrané výsledky kvantitativního šetření, které probíhalo v únoru a březnu tohoto roku a v rámci kterého bylo osloveno celkem 1 336 občanů města Plzně.

Hlavní cíle šetření byly následující:

- Zjistit míru znepokojení kriminalitou v kontextu ostatních společenských problémů;

- Analyzovat strach z kriminality v emocionální rovině na základě strachu z jednotlivých
  trestných činů a pocitu bezpečí v noci na ulici a doma;

- Analyzovat strach z kriminality v rovině vnímání rizik na základě obav
  z pravděpodobnosti viktimizace dle jednotlivých trestných činů;

- Identifikovat skupiny osob, ze kterých lidé mají strach;

- Určit lokality, které lidé z hlediska kriminality vnímají jako nebezpečné;

- Stanovit míru a typologii viktimizace analyzovaného souboru. 

Dokument Analýza strachu z kriminality ve městě Plzni (PDF, 533 kB)

Šetření ukázalo, že občané města Plzně jsou obecně kriminalitou zneklidněni hned na druhém místě po „politické situaci“. Tento výsledek není ničím neobvyklým a na obdobné pozici se kriminalita (ale i politická situace) objevuje i ve výsledcích celorepublikových průzkumů veřejného mínění, které pokládají obdobnou otázku.

Graf: Zneklidnění společenskými problémy (vážený průměr) - srovnání s výsledky Plzeňského kraje (červen 2008):

Shrnutí hlavních zjištění:

V rámci šetření bylo osloveno 1 336 občanů města Plzně starších 14ti let. Analyzovaný soubor obsahuje odpovědi od 1 203 z nich.

Obecně občané města Plzně vyjadřují vyšší strach z kriminality než občané ostatních částí Plzeňského kraje. Ve všech sledovaných ukazatelích byly naměřeny vyšší míry než v případě „zbytku“ Plzeňského kraje. S ohledem na index nápadu trestné činnosti ve městě Plzni ve srovnání s ostatními obcemi Plzeňského kraje, není tento rozdíl překvapující. Zároveň se tím potvrzuje obecně přijímaná hypotéza, že míra strachu roste s počtem obyvatel obce.

U značné části sledovaných ukazatelů byl nalezen jen slabý vliv nezávislých proměnných v podobě věku, vzdělání či příjmu. Výjimku tvoří pohlaví.

Mezi nejvíce zneklidňující problémy řadí respondenti: politickou situaci v zemi, kriminalitu a přistěhovalectví/cizince. Relativně silně negativní hodnocení problému „přistěhovalectví/cizinci“ je v rámci Plzeňského kraje, ale i ČR, ojedinělé.

Celkem 22% dotázaných je velmi znepokojeno a 28% spíše znepokojeno celkovou mírou kriminality v Plzni. Tj. polovina souboru se k míře kriminality vyjádřila kriticky, což je zhruba o 20 procentních bodů více než v případě „zbytku“ Plzeňského kraje. Větší míru znepokojení, stejně tak jako u většiny ostatních ukazatelů, vyjadřují ženy. Vliv věku a vzdělání se zde významným způsobem neprojevuje.

K tvrzení, že míra kriminality se v posledních 5ti letech v Plzni zvyšuje, se přiklonilo celkem 52% respondentů, k opačnému tvrzení 3%. V případě stejného tvrzení, avšak vztáhnutého celkově k České republice, to bylo 62%, resp. 3% dotázaných. Celkem 35% (Plzeň), resp. 29% (ČR) se domnívá, že je stejná.

Z jednotlivých kategorií trestných činů vykazovali respondenti největší míru strachu z vandalismu, kapesní krádeže a podvodu. Naopak nejnižší míru strachu ze sexuálního obtěžování, znásilnění a vydírání. Míra strachu je v tomto případě v rozporu se závažností jednotlivých trestných činů a v některých případech se zde projevovala zřejmě míra pravděpodobnosti viktimizace.

Z jednotlivých trestných činů vykazují obecně vyšší míru strachu ženy, zejména z těch, které vyplývají ze samotné povahy genderových rozdílů. U majetkově trestných činů se tyto rozdíly snižují.

Vliv vzdělání se na míře strachu z jednotlivých trestných činů neprojevoval skoro vůbec a strach jen velmi slabě klesal s růstem vzdělanostního statusu. Obdobně tomu tak bylo v případě příjmu.

V případě zjišťování pocitu ohrožení z trestných činů se více projevovala reálná pravděpodobnost viktimizace a obecně byly zjištěné míry nižší, než v případě strachu.

Bezpečně v noci na ulici v okolí svého bydliště se cítí 53% respondentů, z toho 17% velmi bezpečně a 19% spíše bezpečně. Na druhé straně 17% dotázaných se necítí vůbec bezpečně a 19% spíše ne bezpečně. Velmi silné rozdíly se zde projevovaly dle pohlaví, kdy 51% žen se vyjádřilo negativně a u mužů to bylo pouze 18%. V případě nezávislé proměnné v podobě věku, vyjadřovala spíše vyšší strach věková kohorta 15–19 let, resp. kohorta 20–29 let.

Ohledně pocitu bezpečí v noci doma se negativně vyjádřilo 10% respondentů.

Na otevřenou otázku, zda a z jaké skupiny mají respondenti strach, jich 40% odpovědělo, že z Romů, 21% z občanů býv. Sovětského svazu, 15% z opilců a 13% z lidí závislých na drogách. U kategorie „Romové“ je to o 12 procentních bodů více, než v případě ostatních částí Plzeňského kraje. V případě agregace konkrétních skupin cizinců, které respondenti jmenovali, lze konstatovat, že 41% všech dotázaných respondentů vyjádřilo obecně strach z cizinců, což je o 20 procentních bodů více oproti Plzeňskému kraji (bez města Plzně).

Obecně za nebezpečné lokality označovali respondenti nejčastěji parky, non-stop bary/herny, ubytovny a supermarkety/nákupní centra.

V případě konkrétních lokalit se jednalo o Petrohrad, sídliště Vinice, Resslovu ulici, Borský park či Jateční ulici.

Celkem 17,8% respondentů uvedlo, že stalo v posledních 12 měsících obětí trestného činu. Celkem bylo v sledovaném souboru zaznamenáno 236 trestných činů. Mezi nejčastěji uváděné trestné činy patřily: kapesní krádež a krádež věcí z automobilu.

Celkem 38% respondentů, kteří měli zkušenost s viktimizací, uvedlo, že trestný čin, jehož se stali obětí, nehlásili policii. Za nejčastěji nehlášené trestné činy byly uváděny kapesní krádeže.

Zdroj: Zpráva z šetření "Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni"