Odborné činnosti

Činnost PMS je zaměřena na mediaci, mladiství a děti, obecně prospěšné práce, oběti trestného činu, paroli, probaci, trest domácího vězení a zákazu sportovních, kulturních a jiných společenských akcí.

Mediace
Možnost mimosoudního řešení konfliktu – mediace, má široké uplatnění v trestní justici a je jedním z nástrojů řešení trestného činu a jeho následků mezi pachatelem a poškozeným. Mediace poskytovaná Probační a mediační službou je bezplatná a založená na souhlasu obou stran. Mediaci vede odborník na řešení konfliktů – mediátor, který jednání řídí, zachovává vstřícný a vyvážený přístup k oběma stranám a napomáhá jim nalézt řešení, nejen v oblasti náhrady škody, ale i vysvětlení, proč k trestnému činu došlo. Poškozenému mediace nabízí možnost pochopení situace, okolností a zvyšuje pravděpodobnost rychlé náhrady škody. Obviněnému umožňuje vyjádření omluvy poškozenému, vysvětlení svého jednání a odčinění důsledků spáchaného trestného činu. Mediace je provázaná s trestním řízením a její výsledky jsou v něm také zohledněny.

Leták MEDIACE (PDF 81 kB) 

Oběti trestného činu
Spolupráce s poškozeným, tedy s tím, komu byla trestným činem způsobena škoda: majetková, morální újma, nebo ublíženo na zdraví – je nedílnou součástí činnosti Probační a mediační služby (PMS), která usiluje nejen o reintegraci pachatele, ochranu společnosti – ale v rámci restorativního (na nápravu vztahů zaměřeného) přístupu i o zapojení poškozeného. Činnost PMS v rámci zajištění výkonu alternativních trestů zahrnuje i oblast náhrady škody, poskytování důležitých informací pro poškozené – ale zejména v přípravném řízení, tedy ještě před rozhodnutím soudu v trestní věci, pomáhá poškozeným nejen odbornou radou, jak se domoci náhrady škody, ale zejména nabídkou mediace, mimosoudního jednání s pachatele za účasti prostředníka, jejímž cílem je nejen hmotná náhrada újmy, ale také náprava vztahů, získání morální satisfakce. Výše uvedené služby poskytuje PMS  klientům v trestním řízení zdarma a obrátit se na  ni mohou nejen obvinění, ale také poškození trestnou činností.

Leták OBĚTI (PDF 123 kB)

Obecně prospěšné práce
Obecně prospěšné práce (dále OPP) jsou nejčastěji ukládaným alternativním trestem – tj. trestem nespojeným s odnětím svobody – v České republice. Nabízejí odsouzenému možnost odpracovat si svůj trest, neboli vlastní aktivitou odčinit své trestné jednání. Úspěšně vykonané OPP přinášejí prospěch jak společnosti, (práce odsouzených sleduje obecný prospěch), tak odsouzenému, který v případě vykonaných OPP pokračuje ve svém životě s „čistým štítem“, řečí právníků: „dojde k zahlazení odsouzení“. Nelze také pominout nesporný finanční přínos této alternativy, která nezatěžuje stát vysokými náklady, jako věznění (náklady na jeden den pobytu odsouzeného ve věznici se pohybují kolem 800,- Kč) a přinášejí státu prospěch ve formě zdarma vykonané práce.

Leták OPP (PDF 79 kB)

Mladiství a děti
Práce s mladistvými a dětmi tvoří specifickou oblast činnosti Probační a mediační služby. Na jednotlivých střediscích PMS ČR působí specialisté na práci s mládeží, kteří se věnují této sále rozsáhlejší agendě. Pracovníci PMS zajišťují dle zákona č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže jak výkon mnoha výchovných a trestních opatření, zejména dohledu probačního úřadníka a společensky prospěšné činností – ale zejména usilují o co nejrychlejší vstup do případů. Už v rámci přípravného řízení nabízí spolupráci mladistvým pachatelům, jejich rodinám a poškozeným, která spočívající zejména v mimosoudním řešení situace (mediaci), nabídce vhodných programů pro mladistvého a jiných výchovných opatření, která lze se souhlasem mladistvého uložit už v rámci přípravného řízení. Výsledek této činnosti je poté zohledněn i v dalším průběhu řízení. Urovnání konfliktu, rychlá intervence, náhrada škody poškozenému, opatření, které je zvoleno účelně a odpovídá situaci mladistvého – to jsou cíle činnosti PMS v této oblasti. Služby PMS jsou bezplatné a na jednotlivá střediska PMS se může obrátit jak samotný mladistvý, jeho zákonní zástupci tak i poškozený.

Leták DĚTI (PDF 742 kB) MLÁDEŽ (PDF 758 kB)
 
Probační programy pro mladiství
 
Základní informace
Probačním programem pro mladistvé, tj. programem ve smyslu znění § 17 zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen zákon č. 218/2003 Sb.) se rozumí: „zejména program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, a to s různým režimem omezení v běžném způsobu života, který směřuje k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které by bylo v rozporu se zákonem, a k podpoře jeho vhodného sociálního zázemí a k urovnání vztahů mezi ním a poškozeným.“ (zákon č. 218/2003 Sb. , § 17 odst. 1).
 
Probační program může mladistvému uložit soud mládeže a v přípravném řízení i státní zástupce. Při rozhodnutí o uložení tohoto výchovného opatření je potřeba zohlednit, aby probační program byl „vhodný vzhledem k potřebám  mladistvého a zájmům společnosti“, aby bylo zajištěno, že mladistvému byla „poskytnuta dostatečná možnost seznámit se s obsahem probačního programu“ a aby bylo nepochybné, že „mladistvý souhlasí se svou účastí na něm“. (zákon č. 218/2003 Sb. ve znění § 17 odst. 2, písm. a) – c)). Probační program ve smyslu znění § 17 zákona č. 218/2003 Sb. nelze uložit dítěti mladšímu patnácti let. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže pro případ osob mladších patnácti let počítá s možností uložení opatření a to „zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče“ (§ 93 odst. 1 písm. b)).
 
Zákon č. 218/2003 Sb. dále uvádí, že výkonem probačního programu soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce pověří probačního úředníka. Probační úředník je rovněž dle uvedeného zákona povinen bez zbytečného odkladu soudu pro mládež nebo státnímu zástupci, který probační program uložil, podat zprávu o ukončení probačního programu a jeho výsledku.
 
Probační program může soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce uložit jen se souhlasem mladistvého, proti kterému je řízení vedeno. Mladistvý může kdykoli v průběhu řízení až do jeho pravomocného skončení svůj souhlas odvolat a to prohlášením adresovaným soudu pro mládež a v přípravném řízení státnímu zástupci. Výkon probačního programu tím končí. Neplní-li mladistvý v průběhu vykonávacího řízení uložený probační program, postupuje probační úředník podle § 80 odst. 4 zákona č. 218/2003 Sb. 

PROBACE- dohled nad podmíněně odsouzenými
Dohled nad podmíněně odsouzenými- probace je slovo pocházející z latiny a znamená ověřování, zkoušení. V naší trestní praxi se probační dohled ukládá obviněnému nebo odsouzenému, pokud státní zástupce  nebo soudce považuje za účelné sledovat po určitou dobu chování klienta a  uloží mu obvykle i  přiměřené omezení nebo povinnost (např. zdržet se her na hracích automatech, podrobit se léčbě závislosti na omamných a psychotropních látkách, které není ochranným léčením). Probační a  mediační služba poté zajišťuje výkon dohledu a během zkušební doby jednak kontroluje vedení řádného života klienta, plnění uložených přiměřených povinností a omezení, ale poskytuje mu také nezbytnou pomoc při řešení otázek, na které klient svými silami nestačí, popř. poskytuje kontakty na organizace, které mohou klientovi pomoci (při hledání bydlení, zaměstnání apod.). Probační úředník motivuje klienta k řešení problémů souvisejících s trestnou činností (včetně náhrady škody a urovnání konfliktů s poškozeným), pomáhá klientovi vytvářet podmínky pro reintegraci do společnosti. Dohled probíhá zejména formou osobních konzultací pracovníka PMS s klientem.

Leták DOHLED (PDF 69 kB)

PAROLE- dohled nad podmíněně propuštěnými
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody – PAROLE, je jednou z činnosti, kterou Probační a mediační služba ČR (dále jen PMS ČR) zprostředkovává v rámci vykonávacího řízení. Pojem „parole“ pochází z francouzštiny, kde znamená „slovo, výpověď“. V souvislosti s propuštěním odsouzeného z věznice pak slovem „parole“ rozumíme podmíněné propuštění na (čestné) slovo, resp. na slib odsouzeného, že se bude řádně chovat.
     Odsouzený má ve věznici možnost v rámci své přípravy na podmíněné propuštění požádat o spolupráci probačního úředníka. Tato spolupráce se odehrává prostřednictvím návštěv probačního úředníka/asistenta ve věznici, kde společně s odsouzeným a za spolupráce pracovníků věznice probíhá příprava podkladů pro rozhodnutí soudu o žádosti o podmíněné propuštění. V této souvislosti probační úředník/asistent spolupracuje rovněž se subjekty, které působí mimo věznici. Nejčastěji se jedná o poskytovatele různých programů a služeb zaměřených na řešení problémů lidí opouštějících věznice a na řešení následků trestného činu.
     Smyslem práce probačního úředníka/asistenta s klientem – odsouzeným a s klientem – poškozeným (obětí trestného činu) je, aby ještě v době před rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění byly shromážděny a vyhodnoceny všechny důležité informace. Tyto informace slouží k rozpoznání rizik a potřeb odsouzeného v souvislosti s jeho návratem na svobodu.  
     Probační úředník/asistent provede analýzu možných rizik opětovného spáchání trestného činu a vzniku újmy ve vztahu k blízkým osobám, okolí či široké veřejnosti a vyjádří se k případným specifickým potřebám odsouzeného (např. k potřebě léčby závislosti, potřebě zvýšit pracovní dovednosti, potřebě vyřešit problém s bydlením po propuštění apod.). Na základě toho pak probační úředník/asistent soudu doporučí nebo nedoporučí podmíněné propuštění odsouzeného, případně může soudu navrhnout stanovení některých podmínek podmíněného propuštění – uložení dohledu nad podmíněně propuštěným, uložení povinnosti absolvovat rekvalifikační program, uložení omezení v podobě zdržení se kontaktu s konkrétní osobou apod. 
     V případě rozhodnutí o podmíněném propuštění odsouzeného, nad kterým je současně vysloven dohled probačního úředníka/asistenta, PMS ČR provádí jednak kontrolu plnění podmínek zkušební doby podmíněného propuštění (v rozsahu min. 1 roku – max. 7 let) a dále pak poskytuje pomoc při řešení problémů souvisejících s návratem odsouzeného do života na svobodě.

Leták PAROLE (PDF 80 kB)

Trest domácího vězení
Trest domácího vězení (dále jen TDV) je alternativní trest, který je do praxe české justice vnesen novým trestním zákoníkem, jež nabývá účinnosti od 1.1. 2010. Tento trest pro pachatele představuje nově zaváděný způsob potrestání, respektive nový způsob omezení jeho osobní svobody, jež ale probíhá za současného ponechání pachatele na svobodě.
TDV rozšiřuje škálu alternativních trestů, které je možné ukládat dospělým za spáchané přečiny a stejně tak i mladistvým za spáchaná provinění.
 
Zavedení tohoto trestu v naší zemi se do jisté míry inspirovalo stávající praxí používanou v zahraničí, nicméně např. délka možného uložení trestu se výrazně odlišuje (v zahraničí je trest ukládán řádově v několika měsících, u nás je možné trest uložit až na dva roky). Zajištění kontroly výkonu TDV u nás prozatím nebude možné propojit se systémem elektronického monitoringu odsouzených, takže min. v prvním roce aplikace TDV bude kontrola výkonu trestu ležet pouze v rukou PMS. 
 
Vzhledem k tomu, že se jedná o nově zaváděný alternativní trest, s jehož ukládáním a výkonem prozatím nemá česká justice žádné vlastní zkušenosti a vzhledem ke skutečnosti, že výkon kontroly bude prozatím zajištěn prostřednictvím probačních úředníků – specialistů na výkon tohoto trestu, PMS vnímá důležitost zahájení své činnosti již v době přípravného řízení a řízení před soudem. V době, kdy je uložení TDV soudem zvažováno, je vstup probačních úředníků do případu zaměřen na činnosti, které mají vyústit ve zpracování informací důležitých pro zvážení vhodnosti uložení tohoto trestu.
 
Soud může uložit trest domácího vězení až na dvě léta, odsuzuje-li pachatele přečinu, jestliže:
a)   vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu a
b)   pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost.
 
Trest spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hodin do 05.00 hodin, nestanoví li soud v rozsudku jinak, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění; Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.
 
Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 TZ; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
 
Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže.
 
Náhradní trest odnětí svobody soud může uložit až do výše jednoho roku.

Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
Působení PMS v rámci výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce podle § 77 tr. zákoníku (nejčastěji se jedná o sportovní, zejména pak fotbalové zápasy) směřuje k zajištění kontroly tohoto alternativního trestu, a to v souladu se základními principy činnosti PMS ČR, kterými jsou ochrana společnosti, integrace pachatele a spolupráce s obětí trestného činu. Trest má zamezit vstupu agresivních pachatelů na vymezené akce, a to až na dobu max. 10 let. Činnost probačního úředníka/asistenta je v souvislosti s výkonem trestu zákazu vstupu na uvedené akce (dále jen TZV) úzce propojena s činností orgánů Policie ČR, která je do výkonu kontroly dodržování tohoto trestu také ze zákona zapojena. Fyzickou přítomnost odsouzeného na služebně Policie ČR v době konání zakázané akce zajišťuje, je-li tak stanoveno v probačním plánu, příslušný útvar policie. 
 
Povinnosti odsouzeného:
- být po dobu výkonu trestu v kontaktu s probačním úředníkem podle stanoveného probačního plánu na jeho vyzvání se
- dostavovat v daném čase na PČR

Projekty

Učební program mladiství

Učební program – mladiství byl ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže § 17 schválen ministrem spravedlnosti a byl zapsán do seznamu probačních programů vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR.

Cíle programu
Program usiluje o zohlednění principů restorativní justice. Snaží se v co největší míře propojit pohled pachatele s pohledem oběti a společnosti.
Cílem je prostřednictvím strukturovaného programu, jeho jednotlivých témat a praktických cvičení, vytvořit pro pachatele příležitost přemýšlet o důsledcích trestného činu pro něj, oběť a společnost a společně s ním označit rizikové situace, které vedly ke spáchání trestné činnosti (provinění). Program si klade za cíl posílit silné stránky klientů a naučit je zvládat rizikové situace v běžném životě bez konfliktu se zákonem, snížit tak riziko recidivy u mladistvých pachatelů a napomáhat jejich sociální integraci.

Cílová skupina
Klienty jsou mladiství pachatelé násilných nebo majetkových trestných činů menší závažnosti, kteří páchají trestnou činnost opakovaně, a kterým bylo uloženo výchovné opatření v podobě účasti na probačním programu. Cílovou skupinou jsou také klienti, kterým byl uložen probační program současně s dohledem probačního úředníka. Do programu mohou být zařazeni také klienti, kterým byl uložen dohled probačního úředníka, v jehož rámci se klient rozhodne dobrovolně programu účastnit. Klienty jsou také mladiství pachatelé v ústavní péči.

Uživatelé, spolupracovníci
Učební program – mladiství je realizována v bezprostřední spolupráci se středisky PMS ČR. Pracovníci PMS ČR dlouhodobě hodnotí probační program jako velice přínosný pro své klienty. Pracovníci PMS ČR se na realizaci programu podílí především výběrem klientů, následným předjednáním účasti s klientem – seznámí klienta s obsahem a strukturou programu.

Stručný popis, aktivity
Program usiluje o zohlednění principů restorativní justice. Snaží se v co největší míře propojit pohled pachatele s pohledem oběti a společnosti. Součástí procesu je vedení pachatelů k tomu, aby porozuměli důsledkům svého chování a převzali za své jednání zodpovědnost; současně jsou podporováni ve snaze o změnu a integraci do společnosti.
Program využívá principů kognitivně behaviorální teorie, která spočívá v popsání nežádoucích a naučení žádoucích způsobů chování a ve změně postojů a hodnocení, jež se nakonec promítne do rozhodování a výsledného jednání klienta v rizikových situacích.
 
Klíčová témata:
Program je rozdělen do sedmi tématických okruhů:
trestný čin (bilance důsledků trestného činu), emoce a provokace (rozeznání tělesných signálů při emocích, kontrola emocí, včasné a vědomé rozhodování), řešení problémů (porozumět stádiím konfliktu), úspěšně jednat s lidmi (dosažení cíle za užití efektivních metod), schopnost porozumět pohledu druhých na provinění (pohled oběti a společnosti), snížit riziko recidivy (naučené strategie chování převést do běžného dne klienta), předání pracovněprávních informací.

Dosažené úspěchy
Od zahájení pilotního ověřování programu, které proběhlo v letech 2004 - 2006, bylo úspěšně realizováno celkem 11 programů v Karlovarském, Ústeckém, Jihočeském, Plzeňském kraji a hl. m. Praze.
Učební program – mladiství obdržel řádnou akreditaci Ministerstvem spravedlnosti ČR a byl zapsán do seznamu probačních programů vedeného ministerstvem spravedlnosti ČR.

Brožura Učební programy - mladiství (PDF 687 kB)

Projekt na využívání drogových testů

Východiska projektu
Probační a mediační služba ČR pracuje dlouhodobě s klienty, jejichž trestná činnost souvisí  se zneužívání omamných a psychotropních látek. Nejedená se pouze o drogové delikty nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§187 – 188) a šíření toxikomanie (§188a)), ale také o skrytou drogovou kriminalitu, zejména majetkové trestné činy (např. krádeže za účelem získání prostředků na nákup drogy). Vzhledem k nutnosti posílit kontrolní mechanismy v rámci dohledů nad těmito typy klientů, zvýšit výpovědní hodnotu zpráv PMS pro orgány činné v trestním řízení byl v roce 2007 zahájen projekt: „Ověření možnosti využívání drogových testů (nealkoholových testů založených  na  rozboru slin) v rámci zajištění výkonu probačního dohledu u klientů PMS ČR“
 
Cíle projektu
Projekt je zaměřen na rozšíření stávajících způsobů kontroly přiměřených omezení spočívajících ve zdržení se užívání drog v rámci zkušební doby podmíněného odsouzení a podmíněného propuštění z trestu odnětí svobody. Projekt by měl přinést rozšíření nástrojů činnosti PMS s klienty, kteří jsou závislí na drogách a v této souvislosti se dopouštějí trestné činnosti a to v součinnosti s orgány činnými v trestním řízení, tedy se zapojením soudců a státních zástupců do projektu.
 
Stav realizace projektu
V rámci přípravné fáze projektu byly zakoupeny testy, dále potřebný zdravotnický materiál a proběhlo proškolení realizátorů projektu. Byl vytvořen metodický materiál pro využívání tohoto nového nástroje, navázány kontakty s justičními partnery a probíhá realizační fáze projektu na středisku PMS Praha. Pracovníci zapojení do projektu podléhají pravidelné supervizi a v rámci metodicko podpůrných setkávání s vedením projektu je pravidelně monitorován průběh projektu. V současné době je plánování rozšíření projektu do dalších sedmi středisek PMS.