Oběti trestných činů

Činnosti, které středisko Probační a mediační služby vyvíjí, směřují k urovnání následků trestného činu.

PMS pomáhá poškozeným nejen odbornou radou, jak se domoci náhrady škody, ale zejména nabídkou mediace, mimosoudního jednání s pachatelem za účasti prostředníka, jejímž cílem je nejen hmotná náhrada újmy, ale také náprava vztahů a získání morální satisfakce.

Výše uvedené služby poskytuje PMS klientům v trestním řízení zdarma.
  
 CO NABÍZÍME?

 Mediaci - zprostředkování řešení konfliktu mezi obviněným a poškozeným za účasti nestranného odborníka (společné setkání obou stran na středisku PMS). Mediace poskytuje stranám konfliktu možnost vyjádřit své pocity, očekávání a potřeby, které vznikly v souvislosti s trestnou činností. Současně umožňuje domluvit se na rychlém a přijatelném způsobu náhrady škody. Účast na mediaci je pro obě strany dobrovolná. Pokud se společným setkáním nesouhlasíte, ale máte zájem situaci řešit, může PMS zprostředkovat uzavření dohody o náhradě škody.
 Informace o průběhu trestního řízení, informace jak se domoci náhrady škody.

Jak mi může někdo pomoci, když jsem se stal obětí trestného činu?
Na úvod je zapotřebí si vyjasnit postavení. Pojem poškozený se tedy jen částečně překrývá s pojmem oběť trestné činnosti. Pojem oběť je širší, zahrnuje nejen osoby, které utrpěly újmu v přímé souvislosti s trestným činem, ale i osoby, u kterých k újmě došlo zprostředkovaně. Za oběti je tak možno považovat i nejbližší členy rodiny přímé oběti trestného činu a osoby, které byly odkázány na její péči, pokud jim vznikla nějaká újma. Za oběti jsou považováni též pozůstalí po oběti, která zemřela v důsledku trestného činu a které pozůstalé osobě poskytovala výživu. Pojem škody je u oběti rovněž chápán šířeji než u poškozeného, protože zahrnuje v důsledku trestného činu škodu na zdraví, psychickou a emocionální újmu a mnohé další nepříjemnosti, které musí oběť snášet v souvislosti s trestním řízením.
Poškozeným může být jak osoba fyzická, tak právnická, ale i stát. Trestní řád dále rozlišuje dvě skupiny poškozených. Jedna skupina jsou ti, kteří mohou žádat náhradu škody (tedy subjekty adhezního řízení), druhou skupinu tvoří osoby bez tohoto oprávnění. Fyzická osoba je oprávněna uplatňovat nárok na náhradu škody pouze tehdy, jestliže má způsobilost k právním úkonům. Ta vzniká v plném rozsahu až zletilostí (tj. dovršením 18-ti let). Je-li poškozený zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li tato způsobilost omezena (nezletilostí nebo duševní chorobou), vykonává práva poškozeného jeho zákonný zástupce (§ 45 odst. 1 tr. řádu). Jako poškozený nemůže dle § 44 odst. 1 tr. řádu v trestním řízení vystupovat ten, kdo je stíhán jako spoluobviněný.
 
Druhy škod (poškozený i oběť trestného činu):
 fyzická újma – od lehčích zranění až po těžké ublížení na zdraví či usmrcení
 finanční újma – poškození či ztráta  majetku, ušlý zisk, náklady na léčení
 emocionální újma – těžko objektivně postižitelná, protože souvisí s osobností každé jednotlivé oběti. Může se projevovat např. nespavostí, úzkostí, plačtivostí, sníženou pracovní výkonností. Velká psychická újma vzniká i tehdy, když oběť neutrpěla žádné fyzické zranění ani finanční újmu. Je to například u přepadených zaměstnanců bank, kteří se ještě dlouhou dobu mohou potýkat se závažnými psychickými problémy. Obdobně jsou na tom oběti vloupání do bytu či domu. Poškození se dokáží vyrovnat s materiální ztrátou, ale velmi těžko nesou ztrátu pocitu bezpečí. Neumí přijmou fakt, že jim někdo cizí chodil v bytě a probíral se jejich osobními věcmi.

POMOC OBĚTEM TRESTNÉ ČINNOSTI

Již od 80. let 20. století byla v Evropě postupně přijímána řada dokumentů, které se snaží motivovat jednotlivé státy k tomu, aby zlepšily postavení oběti trestného činu a poskytly jí co nejúčinnější pomoc.
 Především od státu se očekává, že se o oběti trestného činu postará, když připustil spáchání trestného činu. Státy se snaží vytvářet takové programy, které by jednak pomohly jednotlivým obětem, ale působily by i v oblasti prevence.
Péči obětem trestných činů mohou poskytovat jednak státní orgány, neziskové organizace, církevní a charitativní organizace. Služba ale může mít i komerční charakter.  
 
NÁVAZNÉ SLUŽBY
V regionech je většinou navázána spolupráce se službami vhodnými pro oběti trestných činů:

a) krizové služby
 linky důvěry
 terénní služby, mobilní týmy
 krizová centra (dětská, pro dospělé)
 lůžkové krizové služby
b) zdravotnická zařízení, ambulantní i lůžková
 LSPP
 pohotovost pro ošetření tělesných zranění
 gynekologie, urologie (sex. násilí na muži)
 psychiatrie
c) psychoterapeutická zařízení
d) nestátní organizace nabízející pomoc obětem
e) sociální odbory, OSPOD
 
Poradci zaměřují pozornost na:
 Tělesný stav oběti: Zejména se taktně ptáme na následky napadení, nabízíme možnost navštívit lékaře. Zvláště významné je to u obětí sexuálního násilí. Jde většinou o ženy, kromě zranění jsou ohroženy pohlavně přenosnými chorobami a nechtěným těhotenstvím. Odkazujeme na návštěvu zdravotnického zařízení.
 Organizace odborné pomoci: Při psychických obtížích doporučujeme krizové centrum, nemocniční oddělení psychiatrie.
 Zajištění období bezprostředně po činu: Je vhodné, aby oběť nebyla sama. Snažíme se zajistit společnost rodiny, přátel. Ptáme se, co bude dělat nyní, co zítra.
 Během 24 hodin po činu: Doporučuje se klid, později návrat k běžným činnostem (pokud to umožní zdravotní stav). Představíme si období rekonvalescence, doporučíme spíše volnější režim.
 Upozorníme oběť na objevení se emocí souvisejících s traumatizací:
- pocity viny
-  otázky, "proč zrovna já" apod.
- hledání odpovědí, znovuvybavování vzpomínek
Ubezpečíme klienta, že je to normální součástí reakce na traumatizující událost. 
 Podporujeme oběť ve sdílení emocí: Pokud nemá možnost mluvit s někým blízkým, nabízíme častější kontakt, případně odkazujeme na odbornou pomoc.
Člověk reaguje na mimořádnou událost aktivní reakcí (typu A), nebo pasivním stažením (typ B). Volba reakce je ovlivněna traumatizující situací, věkem, odolností konkrétního jedince, dostupností pomoci a péče.

Obvyklé obranné reakce:
Reakce A – aktivní 
  1. Rychlá mobilizace sil
  2. Výrazný tělesný doprovod (svalové napětí, zrychlené fyziologické funkce atd.)
 
Reakce B – pasivní
  1. Šok
  2. Prožitek ohrožení života
  3. Pocit bezmocnosti
  4. Ztuhnutí, zamrznutí = trauma přesáhlo adaptační mechanismy oběti
 
MOŽNOSTI POMOCI OBĚTI TRESTNÉHO ČINU

Bílý kruh bezpečí
V České republice je největším občanským sdružením, které se zabývá pomocí obětem trestných činů Bílý kruh bezpečí. Svou činnost zahájil v roce 1991 v Praze a je založen výhradně na práci dobrovolných pracovníků (právníků, sociálních pracovníků, psychologů, psychiatrů, lékařů, policistů). V České republice fungují v současné době pobočky v Praze, Brně, Olomouci, Plzni, Pardubicích a Ostravě. Bílý kruh bezpečí se zabývá zejména těmito oblastmi:

 poradenská činnost – poskytování odborné, bezplatné a diskrétní pomoci obětem tr. činnosti, včetně morální a emocionální podpory 
 doprovod obětí či pozůstalých k soudu, návštěvu v nemocnici, výjimečně i v bydlišti – tato pomoc je poskytována u velmi závažných případů spojených s násilným trestným činem
 pořádání víkendových psychorekondičních pobytů pro oběti násilné kriminality
 usiluje o zlepšení právního postavení obětí formou podnětů k zákonodárným iniciativám
 prostřednictvím svého Zpravodaje, letáků a spolupráce se sdělovacími prostředky informuje veřejnost o aktuálních problémech obětí tr. činnosti a možnostech jejich řešení
 spolupracuje (od r. 1999) s nadačním fondem Filipa Venclíka při poskytování operativní finanční podpory obětem tr. činů 
 od září 2001 provozuje nepřetržitou telefonní linku pro oběti domácího násilí DONA

Ve většině okresů fungují také poradny pro rodinu a partnerské vztahy, které rovněž poskytují pomoc obětem tr. činnosti a to formou individuálních konzultací, intervence v krizových situacích, krátkodobější terapeutickou pomocí obětem fyzického a psychického násilí, zejména domácího násilí a sexuálně motivovaných útoků.
Většinou ve spolupráci s rodinnými poradnami působí různé linky důvěry. Nejčastěji řeší případy znásilnění, přepadení, krádeží, domácího násilí a zneužívání dětí. Některé linky se specializují na určité případy. Existují bezplatné linky pro děti a mládež.
Obětem domácího násilí jsou určeny azylové domy pro matky s dětmi. Psychologickou pomoc poskytuje např. organizace RIAPS a různá jiná krizová centra. Provozovateli těchto služeb jsou buď státní organizace, obce nebo občanská sdružení.
Finanční pomoc obětem trestných činů
Nejčastější formou pomoci, kterou obvykle poskytuje stát, je kompenzace oběti formou peněžité pomoci. V roce 1997 byl v České republice přijat zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, který byl novelizován zákonem č. 265/2001 Sb. Obětí se tu rozumí pouze fyzická osoba, které v důsledku tr. činu vznikla škoda na zdraví a za oběť se považuje i pozůstalá osoba, která byla svou výživou odkázána na zemřelou oběť.  O tuto pomoc může oběť žádat, jestliže škoda na zdraví nebo v důsledku smrti nebyla plně uhrazena.
Smyslem tohoto zákona je poskytnout oběti trestného činu krátce po jeho spáchání rychlou pomoc k překlenutí tíživé sociální situace. Pomoc se poskytne pouze na žádost oběti a to buď v paušální částce 25.000,- Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, případně pohřbem a náklady na výživu. Celková částka však nesmí přesáhnout 150.000,- Kč (§ 7 zákona č. 209/1997 Sb., zákon o poskytnuti peněžité pomoci obětem trestné činnosti). Pokud byla trestným činem způsobena škoda na zdraví, musí být ohodnocena více než 100 body bolestného. Žádost je třeba podat do jednoho roku ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem a adresovat ji na Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Aby byla žádost kladně vyřízena, musí oběť splnit zákonem stanovené povinnosti, zejména spolupracovat s OČTŘ při objasňování činu. O poskytnutí kompenzace rozhoduje stát s přihlédnutím k sociální situaci oběti. Pokud oběť uspěje v adhezním nebo občanskoprávním řízení, musí poskytnuté finanční prostředky státu vrátit a to nejdéle do pěti let ode dne, kdy jí byla pomoc poskytnuta. Neuplatní-li stát do dvou let po uplynutí této lhůty právo na vrácení finanční pomoci, jeho právo zaniká (§ 12, odst. 1,2 zákona č. 209/1997 Sb.).

DALŠÍ PODPORA OBĚTI PORADNAMI
Obecné zásady kontaktu s klientem v poradenském procesu platí. Zvláště se zaměřují na:

 vytvoření bezpečného prostoru (klidné prostředí, soukromí)
 respekt k individualitě reakcí
 nedirektivní přístup
 neodsuzující postoj – práce s pocity viny

Pohybují se ve třech rovinách práce s obětí:
1. Poskytnutí informací o reakcích lidí na traumatickou událost. 
2. Umožnění ventilace emocí, převyprávění příběhu.
3. Orientace na další život. To předpokládá zpracování zážitku, jeho integrace do života klienta.
Práce s obětí má charakter krizové intervence. Cílem je pomoci oběti zvládnout situaci, nastartovat adaptační mechanismy, najít pomoc (odbornou i ve svém okolí).
Pokud oběť nezvládá situaci přibližně do dvou měsíců a přetrvávají počáteční symptomy, může se jednat o posttraumatickou stresovou poruchu.
 
POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA (PTSP)
Jde o poruchu vyvolanou skutečnou traumatizující událostí. Základní příznaky:

 opakující se vzpomínky na traumatickou událost
 vyhýbavé chování (vyhnutí se podobným situacím, v jaké došlo k traumatu)
 ztráta pozitivních emocí
 zvýšená dráždivost, nervozita
U dětí se objevují specifické reakce (změny chování, problémy s koncentrací atd.). Více ohrožena je skupina dospívajících.
 
LÉČBA
Základní léčbou je psychoterapie, její důležitou součástí je relaxace. Její efekt může podpořit farmakoterapie, zvláště při nespavosti, předrážděnosti, depresi apod. Při kontaktu s obětí zvážíme doporučit konzultaci s psychiatrem. Pro dlouhodobou terapii jsou vhodná antidepresiva. Při náhlém vzplanutí příznaků úzkosti patří k osvědčeným přípravkům anxiolytika (podávání se omezuje na nejnutnější dobu). Při nespavosti bývají krátkodobě podávána hypnotika. Pomocnou metodou je edukace o průběhu poruchy.

PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA A POMOC OBĚTEM TRESTNÉ ČINNOSTI
Probační a mediační službou ČR je ve spolupráci s projektem Asociace občanských poraden. Výsledkem tohoto projektu by měl být vytvořený a ověřený systém specializovaného komplexního poradenství obětem trestných činů a domácího násilí, který pak budeme moci rozšířit do celé sítě občanských poraden AOP i středisek PMS ČR. To by znamenalo, že by kvalitní služby obětem byly dostupné po celém území ČR. Kromě tohoto budou nadále k dispozici vytvořené informační materiály a navíc pro pracovníky, přicházející do kontaktu s oběťmi jako první, budou na základě uspořádaných seminářů vypracovávány školící moduly.